Dne 19.10.2013 jsem úspěšně složil ZZVJ konané v Přerově.

 

OTÁZKY A ÚLOHY KE VŠEOBECNÉ LICENCI JEZDCE

 

Teoretická část obsahuje 35 otázek, kde jsou zastoupeny všechny okruhy. Aby jezdec zkoušky splnil, musí mít správných minimálně 30 odpovědí.

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI

 

Anatomie a fyziologie koně. Barvy, znaky a výžehy

Napájení, krmení, ošetřování a kování

Úrazy a nemoci koní a jejich ošetřování a léčení

Chody koní a nohosled

Základní zdravotní ošetření koně

Ošetřování koní před a po ježdění

Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc

Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na opracovišti a při závodech

Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci

Ústroj a výstroj jezdců, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží. Ochranné pomůcky koně a jezdce

Chov koní

Správný sed jezdce a jeho působení na koně. Vhodné použití pomůcek

Skoková pravidla

Drezurní pravidla

Základní znalost všeobecných pravidel jezdeckého sportu

Základní znalost o ČJF a FEI

Historie jezdeckého sportu v ČR i zahraničí

Etika ke koním a druhým jezdcům

 

Anatomie a fyziologie koně. Barvy, znaky a výžehy

1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

Jsou to rohovité výrustky (pozůstatky prstů pravekých předků koní) na vnitřní straně nohy nad kolenem.

2) Co je to valach?

Vykastrovaný hřebec, při kastraci jsou mu odebrána varlata, nemůže se rozmnožovat.

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

Plavák má srst žlutavou v různých odstínech, žíně a spodky končetin jsou černé. Od hřívy po ocas se obvykle táhne tmavý úhoří pruh

4) Jak vypadá ryzák?

(ryzák má srst červenou v různých odstínech, hlava, spodek končetin, ocas a hříva jsou téže barvy jako srst těla nebo tmavší, případně světlejší, ale nikdy ne černé). Může mít bílé odznaky, ne černé.

5) Jak vypadá albín?

Albín má bílou srst na nepigmentované růžové kůži, žíně jsou bílé. Oči jsou často nepigmentované, modré nebo červené.

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

Tmavou až černou, čím jsou starší, tím více bílé srsti se objevuje po jejich těle.

7) Co jsou u koně získané znaky?

Získané znaky kůň získává během života, nerodí se s nimi. Nejčastěji to jsou výžehy, ale mohou to být též bílá místa (otlaky). Dále novinkou jsou čipy.

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

To jsou znaky se kterými se kůň narodí. Například na hlavě lysiny, hvězdy, na končetinách ponožky, u strakáčů „fleky“, chlupové víry, úhoří pruh.

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

(hřebci mají 40 zubů, klisny 36 zubů)

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

Ne, zorné pole koně je asi 300 stupňů, oči jsou posazené po stranách hlavy, ale pohled může směřovat I v před. Kůň si nevidí na čumák a těsně před něj a nevidí za sebe. Tam je tzv. slepá zóna.

11) Vidí kůň za sebe?

Ne

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

Podstatně větší.

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Kůň je schopen slyšet zvuky kolem sebe a určit odkud přicházejí. Zvláště užitečné, když nevidí za sebe.

14) Jak působí na koně nízké tóny?

Příjemně, uklidňují ho

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

Záleží na individualitě jedince. Začít se může ve třech letech, naplno pracovat by měl až kolem pátého roku. Záleží na jeho psychickém a fyzickém stavu.

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

Je tím myšlena stavba těla a vnější vzhled koně, výška, barva, odznaky, nasazení krku.

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

Býložravci, řád: lichokopitníci, čeleď: koňovití

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

(kopyto, korunka, patka, spěnka)

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

Na spodní straně kopyta, podél jeho obvodu, asi půl centimetru od kraje kopyta.

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

37 – 38 stupňů celsia

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

7

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

To znamená, že kůň se cítí dobře ve společnosti jiných koní a pokud zůstane osamocen, cítí se nejistě a snaží se rychle navrátit ke stádu.

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?500kg – 600kg

 

Napájení, krmení, ošetřování a kování

1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

20-35 litrů. Záleží na velikosti koně, počasí a tělesné zátěži.

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu.

Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Nejlepší je spodní

pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. Příliš chladná voda působí nepříznivě na

zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

3) Co je objemové krmivo?

Je to krmivo určené k zasycení koně. Seno, senáž, kvalitní sláma.

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Čerstvým senem se může krmit po 6 - 8 týdnech, do té doby ustanou fermentační procesy.

5) Co je to pantoflice?

Základní podkova bez ozubů a hmatce. Zdvihá

kopyto jen o svou výšku (cca 10 mm) a umožňuje střelce uplatňovat

její funkci (zmírňování nárazu při došlapu a rozšiřování kopyta v zadní části).

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

1x za 6 – 8 týdnů

7) Co je zakování?

Tím se rozumí případ, když při přibíjení podkovy dojde k průniku podkováku do živé části kopyta, tedy za bílou čáru

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

Pšeničná

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

Suchý chléb, mrkev, průmyslové pamlsky různých příchutí

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Sníh není dobrý zdroj vody. Při přeměně studeného sněhu na vodu kůň vynaloží zbytečně mnoho energie a navíc by ho musel sníst veliké množství, aby pokryl potřebu vody. Sníh ho též ochlazuje, což je nežádoucí. Je potřeba koni poskytnout zdroj vody o teplotě 10-12 stupňů C.

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Alespoň 3x denně. Koně velmi špatně snáší změny a nepravidelnosti, naopak dodržování časového harmonogramu při krmění přispívá k jeho pohodě a kůň je na něj díky biologickým hodinám připraven.

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Kůň si tak doplní minerální látky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím

poruchám.

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

(kůň by měl mít neomezený přístup k vodě po celý den, aby se mohl napít dle své potřeby, jinak je potřeba asi 20- 35 litrů na den)

14) Jak můžeme koni upravit oves?

Mačkáním, šrotováním, namáčením

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

Namáčením sena

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

Ano, během krmení a asi 1 hodinu po krmení. Je to důležité pro psychickou pohodu koně a tímpádem správné trávení.

17) Co je to místování?

Čištění boxu – kydání hnoje, doplnění podestýlky

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

Podkovák, při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky

směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.

19) Proč mají koně podkovy?

Z důvodu, aby se při zvýšené námaze nebo při pohybu po tvrdém a ostrém povrchu tolik neopotřebovala kopytní rohovina, pro lepší stabilitu v terénu (při použití ozubů), z ortopedických důvodů, např. při nemoci nebo spravování vadného postoje

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

Ječmen, granulované krmivo, musli, kukuřice

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Blatouch, pryskyřník, ocún, třezalka, bolehlav, oleandr, přeslička, kapradina, dubové listí, starček, rulík, skočec, javor, tis, hasivka, vlnice. Většinou jim nechutnají a přirozeně se jim vyhýbají.

 

Úrazy a nemoci koní a jejich ošetřování a léčení

1) Co je to nášlap?

Je to průnik cizího tělesa do chodidla koně. Poraněné místo se musí vždy vydezinfikovat.

2) Co je to zášlap?

Poranění patek, které si může na předních nohách kůň způsobit sám zadními nohami zašlápnutím předních nohou, nebo na zadních nohách, které mu může způsobit jiný kůň který jde příliš blízko za ním a šlápne mu přední nohou na zadní nohy.

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

Neklid koně, zvýšená tepová frekvence, časté válení, pocení, odmítání potravy, lehání a vstávání. Kůň se otáčí hlavou k břichu a kopání zadními končetinami do břicha

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Kůň se musí vodit a nenechat ležet, ihned musíme zavolat veterináře, měříme tep, v klidu 50 tepů za minut, při stresu 120 tepů za minutu. Dáme koni deku, aby byl v teple, znemožníme mu přijímat potravu a vodu, kontrolujeme vyměšování tuhé potravy.

5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Rány se dezinfikují proto, aby se případná infekce nerozšířila a nezanítila, důležité je to především kvůli tetanu, který se vyskytuje v koňském hnoji a způsobuje těžké oněmocnění.

6) Co jsou „nálevky“?

Nálevky jsou měkké nebo tvrdé váčkovité zdruřeniny kloubů na hleznech a spěnkách, většinou se tvoří v horních polovinách uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení kloubního pouzdra a šlachové pochvy, je to z nerovnoměrné nebo nárazové práce. Měkké nálevky koně neomezují, tvrdé mohou způsobit kulhání.

7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

To je přetočení kopytního prstu. Schvácení kopyt je způsobeno překrmením ( jádrem, pastvou), nerovnoměrným přetížením jednoho kopyta nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky stěnové kopytní škáry. Kůň se snaží pak kvůli bolestivosti přenášet váhu jen na zadní kopyta a odmítá chodit.

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Za hnilobu mohou bakterie, nevhodné životní podmínky ve kterých se kůň pohybuje, nečistá podestýlka a vlhké prostředí, kde si hoví bakterie způsobující hnilobu. Hnilobu poznáte podle černé rohoviny střelky, která je navíc cítit a pokrývá se jakýmsi slizem.

9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

Nemůže, protože tím způsobuje koni ještě větší bolest a může rozšířit rozsah poranění. Výjimkou je kulhání ze stuhlosti při dlouhodobém stání, takové kulhání kůň při práci rozchodí.

10) Co je u koně „kohoutí krok“?

Kohoutí krok je porucha koordinace pánevních končetin koně, výsledkem je rychlé a výrazné zvednutí nohy vysoko pod tělo a pak její rázé došlápnutí.

11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

Zkontrolovat jestli není kopyto teplé a stav okování, pravděpodobně bude kůň zakovaný.

12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

Může být začervený, nebo může mít v kořenu ocasu parazity. Ocas se musí ošetřit přípravkem proti takovému hmyzu.

13) Může mít kůň vši?

Ano. Svědí ho pak kůže a jak si je kůň drbe, vypadávají mu tam chlupy. Opět ošetřujeme přípravky proti parazitům, popř. přivoláme veterináře a vydezinfikujeme veškeré čištění koně. Šíření vší zabraňujeme tím, že každý kůň musí mít vlastní čištění.

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

Je apatický, nežere, nechce pracovat, pokud mu na bolestivé místo sáhneme, může se projevovat podrážděně.

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

Jezdec musí zkontrolovat místo pod sedlem, zda koně netlačí cizí předmět, špatně srovnaná a tvrdá dečka, popřípadě špatně padnoucí sedlo, v neposlední řadě může jít o špatné nasedlání. V případě otlaku na koni nejezdíme a otlak ošetřujeme chladnou vodou, gely, pokud otok začíná být zanícený, musíme zavolat veterináře.

16) Může kůň zvracet?

Nemůže. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni zvracení znemožňuje.

17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

V první řadě proti tetanu, u sporotovních koní účastnících se závodu ještě proti chřipce

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

Jde o tetanus. Je to infekční onemocnění, které způsobují bakterie nacházející se běžně ve střevní flóře koní a pak jsou spolus výkaly vylučovány. Potom stačí mírná oděrka, do které se dostane nečistota s bakterií a je na průšvih zaděláno. Tetanus je charkteristický křečovým napínáním svalstva. Tato nemoc často končí smrtí. Začíná na hlavě a končetinách, kůň je strnulý, nese vysoko ocas a chodí jak kdyby byl dřevěný.

19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Příčinou je to, že ve dnech, kdy kůň nepracuje je krmen jako při zátěži a následně je hodně zatížen. Pot é se do těla začne vyplavovat svalové barvivo a způsobovat rozpad svalových vláken.

Projeví se strnulostí a někdy I otokem hýžďových končetin, pocením, třesavkou a nemožností močit. Když k močení dojde je moč tmavá až krvavá, je nutné co nejrychleji koni pomoc. Třeme ho víchy, můteme mu dát vlhkou deku, přez ní suchou a zahřívat ho.

 

Chody koní a nohosled

1) Jaké jsou základní chody koně?

Krok, klus, cval.

2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

Krok čtyřdobý-1.LZ 2.LP 3.PZ 4.PP, klus dvoudobý-1.LZ+PP 2.PZ+LP, cval třídobý-1.LZ 2.LP+PZ 3.PP.

3) Co je křižování ve cvalu?

Te je když kůň cválá předními končetinami na jednu stranu a zadními na druhou, popř. přeskakuje tam a zpět.

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

Začíná vždy vnější zadní noha. Např: cval na levou ruku začíná pravá zadní noha.

5) Jak kůň couvá (nohosled)?

Diagonální pár nohou na té straně se současně zvedá i došlapuje a přední nohy kráčejí ve stejné linii jako zadní. LZ+PP a PZ+LP)

6) Umí kůň plavat?

Ano, umí. Většinou plave v klusovém nohosledu. Záď je ponořená, vidět je jen krk a hlava.

7) Může mít kůň nepravidelné chody?

Ano. Může například došlapovat jednou končetinou dále než druhou nebo může křižovat ve cvalu.

8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

Kůň klade vpřed nohy na té samé straně těla. Místo čtyř úderů kopyt slyšíme jen dva. Jezdec má kolébavý pocit v sedle. V drezuře se mimochod považuje za vadu, ale existují plemena šlechtěná právě pro mimochod, jako např. Tenesseeský mimochodník aj.

9) Co je rozložený cval?

To je čtyřdobý cval, objevuje se při maximální rychlosti nebo při únavě koně, kde nejčastější příčinou bývá ztráta kmihu.

10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

Na vnější přední nohu, když je na zemi jezdec sedí, když se noha zvedá kupředu, jezdec vysedne.

11) Co je to nákrok?

To je nepravidelnost kroku, předsouvání jedné končetiny dále než druhé. Bývá způsoben špatným ježděním nebo tělesnou indispozicí koně.

12) Co je to kontracval?

Cval na opačnou nohu než je zvykem cválat. Např. ve cvalu v kruhu na levou stranu kůň cválá na pravou nohu místo na levou. Cvičením kontracvalu se zlepšuje rovnováha koně.

13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

Když při pohybu jedna noha škrtne o druhou, většinou spěnkový kloub, a může tím způsobit poranění spěnkového kloubu. Jako ochranu používáme struhavky, návleky na spěnkový kloub se zesílením materiálu právě na spěnkovém kloubu. Můžeme používat I kamaše nebo zvolit speciální podkovu.

14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

Ano je to důležité. Kůň by neměl být zatěžován jednostranně.

 

Základní zdravotní ošetření koně

1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

Čištění, péče o koně, pravidelné krmení, vakcinace, odčervování, kontrola zdravodní stavu, strouhání nebo kování kopyt.

2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

Dezinfekční prostředek ideálně Betadyne, který neštípe, tlakové a normální obinadlo, náplast, škrtidlo, vata, nůžky, gumové rukavice, teploměr, pinzeta, stetoskop, telefoní číslo veterináře.

3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

Měla by být bez nečistot, bez parazitů a měla by být hladká a lesklá

4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

Nejčastěji od kolene a hlezna níže. Může být ale I od poranění lopatky nebo jiných příčin poranění. Zkontrolujeme, zda není v kopytě nějaký cizí předmět, poté kontrolujeme zda není někde na končetině viditelné poranění, pokud příčinu kulhání neodhalíme, voláme odborníka.

5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

Nevystavujeme ho průvanu, přikrýváme odpocovací dekou pokud je vlhký – po práci, v nepřízni počasí dáme bederní deku za sedlo.

6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

Ideální je odčervit šechny najednou, dvakrát ročně dospělí a hříbata a mladé koně každý čtvrt roku.

7) Co je to víchování koní?

Masírování sušení zpocené srsti po práci pomocí víchu, tedy suché slámy, kterou přetočíme a přeložíme, aby držela pohromadě.

8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

Nemusí, ocas i hřívu čistíme jen rukou tak, že vybíráme slámu nebo hrubé nečistoty. Kartáčováním se vytrhávají žíně, které nestihnou dorůst, ocas myjeme vlažnou vodou popř. saponátem k tomu určeným a kartáčujeme jemným kartáčem jen příležitostně.

9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

Není, můžou se tak přenášet kožní choroby a parazité.

10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

Na začátku – zvýší se tepová a dechová frekvence, rozproudí se krev a kloubní mazivo se rozmaže do kloubu. Zahřejí se svaly a protáhnou šlachy a nedojde pak při zatížení k poranení nebo nazažení svalu, vazu nebo jinému úrazu. Na konci – tepová a dechová frkvence by se měla dostat do stájového klidu, je tedy třeba aby se kůň vydýchal a celkově zklidnil. Vychladl a pokud je zpocený aby uschnul a nenastydl, zároveň se při krokování uvolní kyseliny nahromaděné námahou ve svalech a svaly se tak uvolní a druhý den nebolí.

11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

Koni můžou zatuhnout svaly a může dojít k jejich poškození (vlivem kyseliny mléčné ve svalech se v křeči můžou potrhat svalová vlákna) a pokud je zpocený může prochladnout, hrozí kolika.

12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

Podlom je zánět kůže ve spěnce, je to popraskaná kůže která vzniká většinou z vlhka, špíny a tepla (nejčastěji na jaře a na podzim), ošetřuje se nejprve vysušením rány a suchou kůži je pak třeba zjemnit a ošetřit mastí (zinková mast), může pomoci dieta (snížit příjem bílkovin).

 

Ošetřování koní před a po ježdění

1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

Gumové, plastové a nebo železné hřbílko (dnes se již moc nepoužívá), hrubší kartáč, jemný kartáč, kopytní háček, houba na mytí, hadr na očištění hlavy, hřeben na žíně, stěrka na pot, tuk na kopyta.

2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

Ano, sláma by se měla z ocasu vybírat rukou. Česání nebo mytí stačí před závody či výstavou. Pokud někdo jezdí se slámou v ocasu, může to poukazovat na lhostejnost nebo nepořádnost jezdce, ale I na roztržitost, kdy si jezdec slámy prostě nevšimne, pokud je pečlivě ukrytá v žíních ocasu.

3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

Masáž a prokrvení, upevnění kontaktu mezi člověkem a koněm, kontrola zdravotního stavu koně (odhalení drobných poranění)...

4) Vadí koním průvan?

Ano, hlavně u přešlechtěných koní, ti jsou hodně náchylní k onemocnění z ofouknutí.

5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

Ano, je důležité zajistit cirkulaci čerstvého vzhuchu a dodat nový kyslík, také se odstraní čpavek obsažený v moči koní, který se uvolňuje do ovzduší. Je velmi dráždivý a často způsobuje dýchací problémy.

6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

Ne, je třeba nechat ho vychladnout, a to alespoň 10 minut.

7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

Kopytním háčkem odstraňujeme nečistoty z kopytní plochy, včetně kamínků. Kartáčem pak můžeme očistit kopyto zvenku. Pokud jsou zablácena tak je můžeme omýt (voda je pro zdravá kopyta důležitá) a případně ošetřit tukem na kopyta.

8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

Koně čistíme před ježděním a hlavně odstraňujeme nečistoty které by mohly způsobit otlaky pod sedlem a podbřišníkem. Po ježdění koně dosušíme a odstraníme pot a nečistoty, které na koni ulpěly při práci.

9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

Před prací se z kopyt odstraňuje hnůj a sláma z boxu a po ježdění může v kopytě uvíznout cizí předmět, který může způsobit otlak v kopytě a případné kulhání. Zvláště při jízdě po kamenitém povrchu a v terénu.

10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

Je to dobré z důvodu zajištění bezpečnosti ošetřovatele. Je tím omezen nechtěný pohyb koně. Neuvázaní koně I během čištění rádi někam pochodují.

11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

Používá se speciální tzv. Koňský uzel se smyčkou, který je pevný, ale zárověň jde snadno a rychle rozvázat, aby v případě krizové situace mohl být kůň hned uvolněn a nezpůsobil si poranění. Rozvazuje se zatáhnutím za konec provazu.

12) Na co se používá kopytní háček?

Na vybírání nečistot a cizích předmětů z kopyta.

 

Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc

1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

Ne není, uzavřená obuv s pevnou špičkou je bezpečnější v případě, když vám kůň šlápne na nohu. Sníží se tím riziko poranění prstů u nohy.

2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

Aby o nás věděl a nelekl se, předcházíme tak nechtěné a nečekané reakci koně. Při leknutí by mohl vykopnout.

3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

Takový jezdec má nejspíš otřes mozku. Je třeba neprodleně odvézt jezdce k lékaři nebo přivolat záchrannou službu.

4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

Při čištění předních kopyt vždy z boku proti směru koně a co nejblíže u koně. Pohyb jezdec vykonává jen nahoru a do ohnutí, nikoli do stran. Při čištění zadních kopyt se rozkročí a opře si kvůli tíze nohu koně o koleno.

5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

Proti tetanu.

6) Jak ošetříme drobné poranění?

Vyčistíme ránu dezinfekcí nebo mýdlem, můžeme ovázat nebo zalepit, abychom zabránili vniknutí nečistot. Pokud je rána k šití tak nedezinfikujeme.

7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

Udeříme přiměřeně silnou ranou do zad, jezdci by se měl dech vrátit.

8) Kdo může chodit do stáje?

Do stáje může vstoupit každý kdo, ví jak se ve stáji chovat, ke koni by však měla přistupovat jen proškolená osoba, která s koňmi umí zacházet a je k tomu pověřená majitelem nebo správcem stáje.

9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

Při transportu se kůň může snadno zranit, proto se používají transportní kamaše, které chrání nohy koně od kopyt až po karpální nebo kolení klouby, transportní deku, chránič ocasu a temene..

10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

Pravou rukou držíme vodítko pod ohlávkou přibližně 10 cm a druhou přidržujeme volný konec. Vodítko mezi oběma rukama klesá obloukem k zemi, takže druhá ruka jej musí držet v takové vzdálenosti, aby byl oblouk dostatečně nad zemí a jezdec o něj nezakopl.

12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

Vždy z levé

13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

Záchranka 155, 112 všeobecná pomoc.

14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

Aby byla v případě poranění koně nebo člověka k dispozici rychlá pomoc. Protože se liší prostředky používané pro lidi a pro koně je třeba mít oba typy lékárniček.

 

Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na opracovišti a při závodech

1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

Ten jezdec, který jede v rychlejším ruchu.

2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

Míjejí se vpravo tak, že druhého jezdce mají po levé ruce.

3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

Bezpečnostní přilbu musí mít vždy a všude jezdci pod 18 let. Všichni jezdci musí mít helmu při účasti na skokových soutěžích. Avšak nosit by ji měl každý, nebezpečí úrazu hlavy číhá na každém rohu.

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

Rukavice zabraňují poranění kůže, pokud kůň nečekaně trhne hlavou a také zabraňují prokluzování otěže.

5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

Nejenže to není vhodné, je to I nebezpečné. Taková osoba ohrožuje jak zdraví své, tak zdraví koně a okolí.

7)Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

Hlásit slovem typ překážky na kterou chce najet.

8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

Vykládku určuje pořadatel závodu a probíhá až po veterinární přejímce. Většinou při vjezdu do areálu jsou přijíždějící informováni.

9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

Provést veterinární přejímku a odevzdat doklady koně.

10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

Měl by začínat poučením o chování ve stáji a o přístupu ke koni, ošetřování koně a sedlání, jízda by měla začít na lonži na koni který je bezproblémový a spolehlivý.

11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

Nevhodné jsou všechny tři činnosti. Jezdec by se měl plně věnovat koni a soustředit se na práci, což telefonování neumožńuje, kouření může koně znervózňovat, popřípadě jej může popálit popel odpadávající z cigarety a žvýkačka může jezdci zaskočit.

12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

Komisař opracoviště, který vlastní minimálně cvičitelský průkaz

13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

Vše se řídí podle nejslabšího jezdce nebo koně.

14)Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?

1 koňská délka, asi 3 kroky tedy asi 2,5 metru. Měli byste vidět mezi ušima vašeho koně ocas koně před vámi.

 

Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci

1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

Podléhají předpisům silničního provozu.

2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

Vpravo a za sebou.

3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

Jako jezdec na zvířeti, platí pro něj pravidla provozu na pozemních komunikacích.

4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

Jezdec musí být oznčen na levé straně předu bílým neoslnivým světlem a vzadu červeným neoslnivým světlem.

5)Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

Znamení dává první a poslední jezdec paží do strany jako cyklista.

OTÁZKY A ÚLOHY KE VŠEOBECNÉ

LICENCI JEZDCE

 

Teoretická část obsahuje 35 otázek, kde jsou zastoupeny všechny okruhy. Aby jezdec zkoušky splnil, musí mít správných minimálně 30 odpovědí.

 

Praktická část zde

 

                                                              OTÁZKY A ODPOVĚDI

 

Anatomie a fyziologie koně. Barvy, znaky a výžehy

Napájení, krmení, ošetřování a kování

Úrazy a nemoci koní a jejich ošetřování a léčení

Chody koní a nohosled

Základní zdravotní ošetření koně

Ošetřování koní před a po ježdění

Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc

Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na opracovišti a při závodech

Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci

Ústroj a výstroj jezdců, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží. Ochranné pomůcky koně a jezdce

Chov koní

Správný sed jezdce a jeho působení na koně. Vhodné použití pomůcek

Skoková pravidla

Drezurní pravidla

Základní znalost všeobecných pravidel jezdeckého sportu

Základní znalost o ČJF a FEI

Historie jezdeckého sportu v ČR i zahraničí

Etika ke koním a druhým jezdcům

 

Anatomie a fyziologie koně. Barvy, znaky a výžehy

 

1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

Jsou to rohovité výrustky (pozůstatky prstů pravekých předků koní) na vnitřní straně nohy nad kolenem.

 

2) Co je to valach?

Vykastrovaný hřebec, při kastraci jsou mu odebrána varlata, nemůže se rozmnožovat.

 

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

Plavák má srst žlutavou v různých odstínech, žíně a spodky končetin jsou černé. Od hřívy po ocas se obvykle táhne tmavý úhoří pruh

 

4) Jak vypadá ryzák?

(ryzák má srst červenou v různých odstínech, hlava, spodek končetin, ocas a hříva jsou téže barvy jako srst těla nebo tmavší, případně světlejší, ale nikdy ne černé). Může mít bílé odznaky, ne černé.

 

5) Jak vypadá albín?

Albín má bílou srst na nepigmentované růžové kůži, žíně jsou bílé. Oči jsou často nepigmentované, modré nebo červené.

 

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

Tmavou až černou, čím jsou starší, tím více bílé srsti se objevuje po jejich těle.

 

7) Co jsou u koně získané znaky?

Získané znaky kůň získává během života, nerodí se s nimi. Nejčastěji to jsou výžehy, ale mohou to být též bílá místa (otlaky). Dále novinkou jsou čipy.

 

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

To jsou znaky se kterými se kůň narodí. Například na hlavě lysiny, hvězdy, na končetinách ponožky, u strakáčů „fleky“, chlupové víry, úhoří pruh.

 

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

(hřebci mají 40 zubů, klisny 36 zubů)

 

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

Ne, zorné pole koně je asi 300 stupňů, oči jsou posazené po stranách hlavy, ale pohled může směřovat I v před. Kůň si nevidí na čumák a těsně před něj a nevidí za sebe. Tam je tzv. slepá zóna.

 

11) Vidí kůň za sebe?

Ne

 

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

Podstatně větší.

 

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Kůň je schopen slyšet zvuky kolem sebe a určit odkud přicházejí. Zvláště užitečné, když nevidí za sebe.

 

14) Jak působí na koně nízké tóny?

Příjemně, uklidňují ho

 

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

Záleží na individualitě jedince. Začít se může ve třech letech, naplno pracovat by měl až kolem pátého roku. Záleží na jeho psychickém a fyzickém stavu.

 

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

Je tím myšlena stavba těla a vnější vzhled koně, výška, barva, odznaky, nasazení krku.

 

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

Býložravci, řád: lichokopitníci, čeleď: koňovití

 

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

(kopyto, korunka, patka, spěnka)

 

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

Na spodní straně kopyta, podél jeho obvodu, asi půl centimetru od kraje kopyta.

 

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

37 – 38 stupňů celsia

 

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

7

 

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

To znamená, že kůň se cítí dobře ve společnosti jiných koní a pokud zůstane osamocen, cítí se nejistě a snaží se rychle navrátit ke stádu.

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?500kg – 600kg

 

 

Napájení, krmení, ošetřování a kování

 

1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

20-35 litrů. Záleží na velikosti koně, počasí a tělesné zátěži.

 

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu.

Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Nejlepší je spodní

pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. Příliš chladná voda působí nepříznivě na

zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

 

 

3) Co je objemové krmivo?

 

Je to krmivo určené k zasycení koně. Seno, senáž, kvalitní sláma.

 

 

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Čerstvým senem se může krmit po 6 - 8 týdnech, do té doby ustanou fermentační procesy.

 

5) Co je to pantoflice?

Základní podkova bez ozubů a hmatce. Zdvihá

kopyto jen o svou výšku (cca 10 mm) a umožňuje střelce uplatňovat

její funkci (zmírňování nárazu při došlapu a rozšiřování kopyta v zadní části).

 

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

1x za 6 – 8 týdnů

 

7) Co je zakování?

Tím se rozumí případ, když při přibíjení podkovy dojde k průniku podkováku do živé části kopyta, tedy za bílou čáru

 

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

Pšeničná

 

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

Suchý chléb, mrkev, průmyslové pamlsky různých příchutí

 

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Sníh není dobrý zdroj vody. Při přeměně studeného sněhu na vodu kůň vynaloží zbytečně mnoho energie a navíc by ho musel sníst veliké množství, aby pokryl potřebu vody. Sníh ho též ochlazuje, což je nežádoucí. Je potřeba koni poskytnout zdroj vody o teplotě 10-12 stupňů C.

 

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Alespoň 3x denně. Koně velmi špatně snáší změny a nepravidelnosti, naopak dodržování časového harmonogramu při krmění přispívá k jeho pohodě a kůň je na něj díky biologickým hodinám připraven.

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Kůň si tak doplní minerální látky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím

poruchám.

 

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

(kůň by měl mít neomezený přístup k vodě po celý den, aby se mohl napít dle své potřeby, jinak je potřeba asi 20- 35 litrů na den)

 

14) Jak můžeme koni upravit oves?

Mačkáním, šrotováním, namáčením

 

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

Namáčením sena

 

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

Ano, během krmení a asi 1 hodinu po krmení. Je to důležité pro psychickou pohodu koně a tímpádem správné trávení.

 

17) Co je to místování?

Čištění boxu – kydání hnoje, doplnění podestýlky

 

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

Podkovák, při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky

směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.

 

19) Proč mají koně podkovy?

Z důvodu, aby se při zvýšené námaze nebo při pohybu po tvrdém a ostrém povrchu tolik neopotřebovala kopytní rohovina, pro lepší stabilitu v terénu (při použití ozubů), z ortopedických důvodů, např. při nemoci nebo spravování vadného postoje

 

 

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

Ječmen, granulované krmivo, musli, kukuřice

 

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Blatouch, pryskyřník, ocún, třezalka, bolehlav, oleandr, přeslička, kapradina, dubové listí, starček, rulík, skočec, javor, tis, hasivka, vlnice. Většinou jim nechutnají a přirozeně se jim vyhýbají.

 

 

 

Úrazy a nemoci koní a jejich ošetřování a léčení

 

1) Co je to nášlap?

Je to průnik cizího tělesa do chodidla koně. Poraněné místo se musí vždy vydezinfikovat.

 

2) Co je to zášlap?

Poranění patek, které si může na předních nohách kůň způsobit sám zadními nohami zašlápnutím předních nohou, nebo na zadních nohách, které mu může způsobit jiný kůň který jde příliš blízko za ním a šlápne mu přední nohou na zadní nohy.

 

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

Neklid koně, zvýšená tepová frekvence, časté válení, pocení, odmítání potravy, lehání a vstávání. Kůň se otáčí hlavou k břichu a kopání zadními končetinami do břicha

 

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Kůň se musí vodit a nenechat ležet, ihned musíme zavolat veterináře, měříme tep, v klidu 50 tepů za minut, při stresu 120 tepů za minutu. Dáme koni deku, aby byl v teple, znemožníme mu přijímat potravu a vodu, kontrolujeme vyměšování tuhé potravy.

 

5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Rány se dezinfikují proto, aby se případná infekce nerozšířila a nezanítila, důležité je to především kvůli tetanu, který se vyskytuje v koňském hnoji a způsobuje těžké oněmocnění.

 

6) Co jsou „nálevky“?

Nálevky jsou měkké nebo tvrdé váčkovité zdruřeniny kloubů na hleznech a spěnkách, většinou se tvoří v horních polovinách uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení kloubního pouzdra a šlachové pochvy, je to z nerovnoměrné nebo nárazové práce. Měkké nálevky koně neomezují, tvrdé mohou způsobit kulhání.

 

7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

To je přetočení kopytního prstu. Schvácení kopyt je způsobeno překrmením ( jádrem, pastvou), nerovnoměrným přetížením jednoho kopyta nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky stěnové kopytní škáry. Kůň se snaží pak kvůli bolestivosti přenášet váhu jen na zadní kopyta a odmítá chodit.

 

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Za hnilobu mohou bakterie, nevhodné životní podmínky ve kterých se kůň pohybuje, nečistá podestýlka a vlhké prostředí, kde si hoví bakterie způsobující hnilobu. Hnilobu poznáte podle černé rohoviny střelky, která je navíc cítit a pokrývá se jakýmsi slizem.

 

9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

Nemůže, protože tím způsobuje koni ještě větší bolest a může rozšířit rozsah poranění. Výjimkou je kulhání ze stuhlosti při dlouhodobém stání, takové kulhání kůň při práci rozchodí.

 

10) Co je u koně „kohoutí krok“?

Kohoutí krok je porucha koordinace pánevních končetin koně, výsledkem je rychlé a výrazné zvednutí nohy vysoko pod tělo a pak její rázé došlápnutí.

 

11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

Zkontrolovat jestli není kopyto teplé a stav okování, pravděpodobně bude kůň zakovaný.

 

12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

Může být začervený, nebo může mít v kořenu ocasu parazity. Ocas se musí ošetřit přípravkem proti takovému hmyzu.

 

13) Může mít kůň vši?

Ano. Svědí ho pak kůže a jak si je kůň drbe, vypadávají mu tam chlupy. Opět ošetřujeme přípravky proti parazitům, popř. přivoláme veterináře a vydezinfikujeme veškeré čištění koně. Šíření vší zabraňujeme tím, že každý kůň musí mít vlastní čištění.

 

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

Je apatický, nežere, nechce pracovat, pokud mu na bolestivé místo sáhneme, může se projevovat podrážděně.

 

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

 

Jezdec musí zkontrolovat místo pod sedlem, zda koně netlačí cizí předmět, špatně srovnaná a tvrdá dečka, popřípadě špatně padnoucí sedlo, v neposlední řadě může jít o špatné nasedlání. V případě otlaku na koni nejezdíme a otlak ošetřujeme chladnou vodou, gely, pokud otok začíná být zanícený, musíme zavolat veterináře.

 

16) Může kůň zvracet?

Nemůže. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni zvracení znemožňuje.

 

17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

V první řadě proti tetanu, u sporotovních koní účastnících se závodu ještě proti chřipce

 

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

Jde o tetanus. Je to infekční onemocnění, které způsobují bakterie nacházející se běžně ve střevní flóře koní a pak jsou spolus výkaly vylučovány. Potom stačí mírná oděrka, do které se dostane nečistota s bakterií a je na průšvih zaděláno. Tetanus je charkteristický křečovým napínáním svalstva. Tato nemoc často končí smrtí. Začíná na hlavě a končetinách, kůň je strnulý, nese vysoko ocas a chodí jak kdyby byl dřevěný.

 

19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Příčinou je to, že ve dnech, kdy kůň nepracuje je krmen jako při zátěži a následně je hodně zatížen. Pot é se do těla začne vyplavovat svalové barvivo a způsobovat rozpad svalových vláken.

Projeví se strnulostí a někdy I otokem hýžďových končetin, pocením, třesavkou a nemožností močit. Když k močení dojde je moč tmavá až krvavá, je nutné co nejrychleji koni pomoc. Třeme ho víchy, můteme mu dát vlhkou deku, přez ní suchou a zahřívat ho.

 

 

 

Chody koní a nohosled

 

1) Jaké jsou základní chody koně?

Krok, klus, cval.

 

2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

Krok čtyřdobý-1.LZ 2.LP 3.PZ 4.PP, klus dvoudobý-1.LZ+PP 2.PZ+LP, cval třídobý-1.LZ 2.LP+PZ 3.PP.

 

3) Co je křižování ve cvalu?

Te je když kůň cválá předními končetinami na jednu stranu a zadními na druhou, popř. přeskakuje tam a zpět.

 

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

Začíná vždy vnější zadní noha. Např: cval na levou ruku začíná pravá zadní noha.

 

5) Jak kůň couvá (nohosled)?

Diagonální pár nohou na té straně se současně zvedá i došlapuje a přední nohy kráčejí ve stejné linii jako zadní. LZ+PP a PZ+LP)

 

6) Umí kůň plavat?

Ano, umí. Většinou plave v klusovém nohosledu. Záď je ponořená, vidět je jen krk a hlava.

 

7) Může mít kůň nepravidelné chody?

Ano. Může například došlapovat jednou končetinou dále než druhou nebo může křižovat ve cvalu.

 

8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

Kůň klade vpřed nohy na té samé straně těla. Místo čtyř úderů kopyt slyšíme jen dva. Jezdec má kolébavý pocit v sedle. V drezuře se mimochod považuje za vadu, ale existují plemena šlechtěná právě pro mimochod, jako např. Tenesseeský mimochodník aj.

 

9) Co je rozložený cval?

To je čtyřdobý cval, objevuje se při maximální rychlosti nebo při únavě koně, kde nejčastější příčinou bývá ztráta kmihu.

 

10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

Na vnější přední nohu, když je na zemi jezdec sedí, když se noha zvedá kupředu, jezdec vysedne.

 

11) Co je to nákrok?

To je nepravidelnost kroku, předsouvání jedné končetiny dále než druhé. Bývá způsoben špatným ježděním nebo tělesnou indispozicí koně.

 

12) Co je to kontracval?

Cval na opačnou nohu než je zvykem cválat. Např. ve cvalu v kruhu na levou stranu kůň cválá na pravou nohu místo na levou. Cvičením kontracvalu se zlepšuje rovnováha koně.

 

13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

Když při pohybu jedna noha škrtne o druhou, většinou spěnkový kloub, a může tím způsobit poranění spěnkového kloubu. Jako ochranu používáme struhavky, návleky na spěnkový kloub se zesílením materiálu právě na spěnkovém kloubu. Můžeme používat I kamaše nebo zvolit speciální podkovu.

 

14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

Ano je to důležité. Kůň by neměl být zatěžován jednostranně.

 

 

Základní zdravotní ošetření koně

 

1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

Čištění, péče o koně, pravidelné krmení, vakcinace, odčervování, kontrola zdravodní stavu, strouhání nebo kování kopyt.

 

2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

Dezinfekční prostředek ideálně Betadyne, který neštípe, tlakové a normální obinadlo, náplast, škrtidlo, vata, nůžky, gumové rukavice, teploměr, pinzeta, stetoskop, telefoní číslo veterináře.

 

3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

Měla by být bez nečistot, bez parazitů a měla by být hladká a lesklá

 

4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

Nejčastěji od kolene a hlezna níže. Může být ale I od poranění lopatky nebo jiných příčin poranění. Zkontrolujeme, zda není v kopytě nějaký cizí předmět, poté kontrolujeme zda není někde na končetině viditelné poranění, pokud příčinu kulhání neodhalíme, voláme odborníka.

 

5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

Nevystavujeme ho průvanu, přikrýváme odpocovací dekou pokud je vlhký – po práci, v nepřízni počasí dáme bederní deku za sedlo.

 

6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

Ideální je odčervit šechny najednou, dvakrát ročně dospělí a hříbata a mladé koně každý čtvrt roku.

 

7) Co je to víchování koní?

Masírování sušení zpocené srsti po práci pomocí víchu, tedy suché slámy, kterou přetočíme a přeložíme, aby držela pohromadě.

 

8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

Nemusí, ocas i hřívu čistíme jen rukou tak, že vybíráme slámu nebo hrubé nečistoty. Kartáčováním se vytrhávají žíně, které nestihnou dorůst, ocas myjeme vlažnou vodou popř. saponátem k tomu určeným a kartáčujeme jemným kartáčem jen příležitostně.

 

9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

Není, můžou se tak přenášet kožní choroby a parazité.

 

10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

Na začátku – zvýší se tepová a dechová frekvence, rozproudí se krev a kloubní mazivo se rozmaže do kloubu. Zahřejí se svaly a protáhnou šlachy a nedojde pak při zatížení k poranení nebo nazažení svalu, vazu nebo jinému úrazu. Na konci – tepová a dechová frkvence by se měla dostat do stájového klidu, je tedy třeba aby se kůň vydýchal a celkově zklidnil. Vychladl a pokud je zpocený aby uschnul a nenastydl, zároveň se při krokování uvolní kyseliny nahromaděné námahou ve svalech a svaly se tak uvolní a druhý den nebolí.

 

11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

Koni můžou zatuhnout svaly a může dojít k jejich poškození (vlivem kyseliny mléčné ve svalech se v křeči můžou potrhat svalová vlákna) a pokud je zpocený může prochladnout, hrozí kolika.

 

12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

Podlom je zánět kůže ve spěnce, je to popraskaná kůže která vzniká většinou z vlhka, špíny a tepla (nejčastěji na jaře a na podzim), ošetřuje se nejprve vysušením rány a suchou kůži je pak třeba zjemnit a ošetřit mastí (zinková mast), může pomoci dieta (snížit příjem bílkovin).

 

 

Ošetřování koní před a po ježdění

 

1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

Gumové, plastové a nebo železné hřbílko (dnes se již moc nepoužívá), hrubší kartáč, jemný kartáč, kopytní háček, houba na mytí, hadr na očištění hlavy, hřeben na žíně, stěrka na pot, tuk na kopyta.

 

2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

Ano, sláma by se měla z ocasu vybírat rukou. Česání nebo mytí stačí před závody či výstavou. Pokud někdo jezdí se slámou v ocasu, může to poukazovat na lhostejnost nebo nepořádnost jezdce, ale I na roztržitost, kdy si jezdec slámy prostě nevšimne, pokud je pečlivě ukrytá v žíních ocasu.

 

3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

Masáž a prokrvení, upevnění kontaktu mezi člověkem a koněm, kontrola zdravotního stavu koně (odhalení drobných poranění)...

 

4) Vadí koním průvan?

Ano, hlavně u přešlechtěných koní, ti jsou hodně náchylní k onemocnění z ofouknutí.

 

5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

Ano, je důležité zajistit cirkulaci čerstvého vzhuchu a dodat nový kyslík, také se odstraní čpavek obsažený v moči koní, který se uvolňuje do ovzduší. Je velmi dráždivý a často způsobuje dýchací problémy.

 

6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

Ne, je třeba nechat ho vychladnout, a to alespoň 10 minut.

 

7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

Kopytním háčkem odstraňujeme nečistoty z kopytní plochy, včetně kamínků. Kartáčem pak můžeme očistit kopyto zvenku. Pokud jsou zablácena tak je můžeme omýt (voda je pro zdravá kopyta důležitá) a případně ošetřit tukem na kopyta.

 

8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

Koně čistíme před ježděním a hlavně odstraňujeme nečistoty které by mohly způsobit otlaky pod sedlem a podbřišníkem. Po ježdění koně dosušíme a odstraníme pot a nečistoty, které na koni ulpěly při práci.

 

9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

Před prací se z kopyt odstraňuje hnůj a sláma z boxu a po ježdění může v kopytě uvíznout cizí předmět, který může způsobit otlak v kopytě a případné kulhání. Zvláště při jízdě po kamenitém povrchu a v terénu.

 

10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

Je to dobré z důvodu zajištění bezpečnosti ošetřovatele. Je tím omezen nechtěný pohyb koně. Neuvázaní koně I během čištění rádi někam pochodují.

 

11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

Používá se speciální tzv. Koňský uzel se smyčkou, který je pevný, ale zárověň jde snadno a rychle rozvázat, aby v případě krizové situace mohl být kůň hned uvolněn a nezpůsobil si poranění. Rozvazuje se zatáhnutím za konec provazu.

 

12) Na co se používá kopytní háček?

Na vybírání nečistot a cizích předmětů z kopyta.

 

 

Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc

 

1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

Ne není, uzavřená obuv s pevnou špičkou je bezpečnější v případě, když vám kůň šlápne na nohu. Sníží se tím riziko poranění prstů u nohy.

 

2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

Aby o nás věděl a nelekl se, předcházíme tak nechtěné a nečekané reakci koně. Při leknutí by mohl vykopnout.

 

3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

Takový jezdec má nejspíš otřes mozku. Je třeba neprodleně odvézt jezdce k lékaři nebo přivolat záchrannou službu.

 

4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

Při čištění předních kopyt vždy z boku proti směru koně a co nejblíže u koně. Pohyb jezdec vykonává jen nahoru a do ohnutí, nikoli do stran. Při čištění zadních kopyt se rozkročí a opře si kvůli tíze nohu koně o koleno.

 

5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

Proti tetanu.

 

6) Jak ošetříme drobné poranění?

Vyčistíme ránu dezinfekcí nebo mýdlem, můžeme ovázat nebo zalepit, abychom zabránili vniknutí nečistot. Pokud je rána k šití tak nedezinfikujeme.

 

7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

Udeříme přiměřeně silnou ranou do zad, jezdci by se měl dech vrátit.

 

8) Kdo může chodit do stáje?

Do stáje může vstoupit každý kdo, ví jak se ve stáji chovat, ke koni by však měla přistupovat jen proškolená osoba, která s koňmi umí zacházet a je k tomu pověřená majitelem nebo správcem stáje.

 

9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

Při transportu se kůň může snadno zranit, proto se používají transportní kamaše, které chrání nohy koně od kopyt až po karpální nebo kolení klouby, transportní deku, chránič ocasu a temene..

 

10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

Pravou rukou držíme vodítko pod ohlávkou přibližně 10 cm a druhou přidržujeme volný konec. Vodítko mezi oběma rukama klesá obloukem k zemi, takže druhá ruka jej musí držet v takové vzdálenosti, aby byl oblouk dostatečně nad zemí a jezdec o něj nezakopl.

 

12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

Vždy z levé

 

13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

Záchranka 155, 112 všeobecná pomoc.

14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

Aby byla v případě poranění koně nebo člověka k dispozici rychlá pomoc. Protože se liší prostředky používané pro lidi a pro koně je třeba mít oba typy lékárniček.

 

 

 

Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na opracovišti a při závodech

 

1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

Ten jezdec, který jede v rychlejším ruchu.

 

2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

Míjejí se vpravo tak, že druhého jezdce mají po levé ruce.

 

3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

Bezpečnostní přilbu musí mít vždy a všude jezdci pod 18 let. Všichni jezdci musí mít helmu při účasti na skokových soutěžích. Avšak nosit by ji měl každý, nebezpečí úrazu hlavy číhá na každém rohu.

 

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

Rukavice zabraňují poranění kůže, pokud kůň nečekaně trhne hlavou a také zabraňují prokluzování otěže.

 

5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

Nejenže to není vhodné, je to I nebezpečné. Taková osoba ohrožuje jak zdraví své, tak zdraví koně a okolí.

 

7)Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

Hlásit slovem typ překážky na kterou chce najet.

 

8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

Vykládku určuje pořadatel závodu a probíhá až po veterinární přejímce. Většinou při vjezdu do areálu jsou přijíždějící informováni.

 

9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

Provést veterinární přejímku a odevzdat doklady koně.

 

10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

Měl by začínat poučením o chování ve stáji a o přístupu ke koni, ošetřování koně a sedlání, jízda by měla začít na lonži na koni který je bezproblémový a spolehlivý.

 

11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

Nevhodné jsou všechny tři činnosti. Jezdec by se měl plně věnovat koni a soustředit se na práci, což telefonování neumožńuje, kouření může koně znervózňovat, popřípadě jej může popálit popel odpadávající z cigarety a žvýkačka může jezdci zaskočit.

 

12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

Komisař opracoviště, který vlastní minimálně cvičitelský průkaz

 

13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

Vše se řídí podle nejslabšího jezdce nebo koně.

14)Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?1 koňská délka, asi 3 kroky tedy asi 2,5 metru. Měli byste vidět mezi ušima vašeho koně ocas koně před vámi.

 

 

 

Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci

 

1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

Podléhají předpisům silničního provozu.

 

2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

Vpravo a za sebou.

 

3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

Jako jezdec na zvířeti, platí pro něj pravidla provozu na pozemních komunikacích.

 

4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky?

Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

Jezdec musí být oznčen na levé straně předu bílým neoslnivým světlem a vzadu červeným neoslnivým světlem.

 

5)Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

Znamení dává první a poslední jezdec paží do strany jako cyklista.

 

 

 

 

Ústroj a výstroj jezdců, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží. Ochranné pomůcky koně a jezdce

 

1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

Při pádu z koně, kdy jezdci zůstane ve třmenu noha, zámek zabezpečí vypadnutí třmenového řemenu a zamezí tak následnému vláčení jezdce zachyceného nohou ve třmenu.

 

2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

75 cm.

 

3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

100 cm pony a 120 cm velký kůň.

 

4) K čemu slouží na sedle poprsník?

Přidržuje sedlo na správném místě a znemožňuje mu sklouznout dozadu. Nasadí se koni na krk a pomocí řemínků se upevní k sedlu.

 

5) Proč se koním dávají zvony?

Zvony chrání korunku a patky. Vhodné jsou například při stíhání, kdy hrozí zášlap. Korunky jsou zase chráněny před uhozením o břevno překážky při skákání.

 

6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?

Z bezpečnostních důvodů musí mít udidlo, je tak lépe ovladatelný. Otěže jezdec sundá přes krk a obě uchopí do obou rukou. Pravá ruka drží otěže přibližně 10 cm pod bradou koně, levá ruka přidržuje konce otěží.

 

7) Jak dlouhá by měla být lonž?

Lonž nemá být kratší než 8m, ideální délka 10 – 12m. Kratší lonž nutí koně běhat na malém kruhu, což ho nadměrně zatěžuje, příliš dlouhá lonž znesnadňuje manipulaci jezdci.

 

8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

V té ruce, kterým směrem se pohybuje kůň. Tedy pokud kůň chodí v levo, jezdec drží lonž levou rukou a pravou přidržuje zbytek lonže.

 

9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

Zapíná se přes udidlo, před udidlovým kroužkem.

 

10) K čemu slouží nánosník?

Ulehčuje působení udidla a část tlaku přenáší na nosní kost, tím koni ulevuje. Zároveň brání rozevírání huby a vyhýbání se působení otěží.

 

11) Jak široké by měly být třmeny?

Dostatečně široké tak, aby noha mohla být lehce uvolněna ze třmenu v případě pádu.

 

12) Co jsou pantalony?

To jsou jezdecké kalhoty, které jsou dole široké jeko běžné kalhoty, nejsou zúžené dole jako rajtky a jsou vyztužené kůží tak, že není třeba použití vysokých jezdeckých bot nebo chráničů lýtek.

 

13) Jaké jsou součásti uzdečky?

Udidlo, lícnice držící udidlo, nánosník, nánosní řemínek, nátylník, čelenka, podhrdelník a otěže.

 

14) Jaké jsou součásti sedla?

Kostra sedla, sedlová komora, zadní rozsocha, přední rozsocha, sedlový polštář, posedlí, malá bočnice, velká bočnice, třmenový zámek, třmenový řemen, třmen, podbřišník, kolenní opěrka, podbřišníkové řemeny, křidýlko.

 

15) Z čeho se skládá martingal?

Skládá se z nákrčního řemene, z vidlice s kroužky pro otěž a z podhrudníku s přepínací smyčkou.

 

16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

Ne. Koně musejí být vždy ustrojeni podle pravidel dané disciplíny.

 

17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

V platných pravidlech dané jezdecké disciplíny, která určuje Česká jezdecká federace.

 

18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

Lícnice by měly být tak dlouhé, aby se koni v koutku huby po zapnutí vytvořily po obou stranách dvě vrásky.

 

19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

Anglický, kombinovaný, hannoverský, mexický

 

20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?

Třmeny musejí být vytažené k třmenovému zámku, zajištěné provlečením a obtočením třmenovými řemeny, aby nesjížděly. Nehrozí tak při uskočení koně, že někoho třmen uhodí, koně nebouchají do břicha a nikde se nezachytí.

 

21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?

1 pěst.

 

22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy…)?

Ve směru pohybu, ze předu do zadu a jsou na vnější straně nohy.

 

23) K čemu slouží podsedlová dečka?

Chrání záda koně proti odření a působí jako tlumič, saje pot a chrání před potem I sedlo.

 

24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

Lonžovací obnosek nebo uzdečka, lonž, lonžovací bič, vyvazovací otež, lonžovací obřišník s dečkou.

 

25) Na co se používá podocasník?

Tento řemen přidržuje sedlo na správném místě a zabraňuje mu sklouznutí dopředu. Často se používá u plemen s malým nebo téměř žádným kohoutkem.

 

26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?

Aby se co nejdéle mohl používat, dlouho vydržel, hned se nezničil a byl bezpečný.

 

 

Chov koní

 

1) Jak dlouho je klisna březí?

Přibližně 333dní, s odchylkou několika dní. Délka březosti závisí na různých činitelích, jako jsou například podmínky chovu nebo dědičné dispozice.

 

2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

Odstav probíhá ideálně kolem 6 měsíců věku hříběte, záleží však na plemeni a konkrétní situaci.

 

3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?

Klisna většinou stává téměř hned, (během 15-30minut) aby hříbě mohlo sát.

 

4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

Pokud vše probíhá jak má a hříbě je zdravé, je dobré nechat vstávání na hříběti a pomoci mu až v případě nutnosti.

 

5) Proč klisna hříbě po porodu olíže?

Aby ho očistila od plodových obalů, osušila a promasírovala (prokrvila) srst, na bříšku ho olizuje aby uvedla do pohybu střeva. Také se tím upevňuje kontakt mezi klisnou a hříbětem.

 

6) Co je inseminace?

Umělé oplodnění klisny. Sperma se pomocí dlouhé trubičky, zvané pipeta, vsune do děložního krčku nebo přímo do dělohy.

 

7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

Od druhého měsíce je hříbě schopno se pást a postupně se tedy přikrmuje.

 

8) V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?

V černé a bílé.

 

9) Co je to mula?

Kříženec klisny koně a osla. Takoví jedinci jsou všichni neplodní.

 

10 - 11) Co je to mezek?

Kříženec samice osla a koně. Takoví jedinci jsou všichni neplodní.

 

12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

Kůň Převalského. Do roku 1988 se jen zde narodilo 150 hříbat a bylo tak možné

vypustit několik jedinců zachráněného druhu zpět na pastviny

v původní domovině.

 

 

 

Správný sed jezdce a jeho působení na koně. Vhodné použití pomůcek

 

1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?

V nejhlubším místě sedla, což je zhruba v první třetině sedla. Rozhodně je špatně sedět na zadní rozsoše, tím se ničí sedlo a jezdec nedává srozumitelné pobídky koni, který pak nechápe, co se po něm chce.

 

2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?

Přímka má vést od ucha přes rameno a kyčel až ke kotníku, platí: rameno – kyčel – pata

 

3) Jaká je přímka pro správně držení otěží?

Zápěstí – otěž – udidlo. Ruka by měla tvořit prodlouženou otěž.

 

4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?

Sed, holeň, ruka. Tyto tři pomůcky se doplňují a musejí být v rovnováze, aby dávaly koni srozumitelné pobídky.

 

5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?

Ostruhoy mohou být použity již od stupně Z, ale nejsou povinné. V vyšších soutěžích už povinné jsou.

 

6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?

Aby se ho naučil držet a používat v obou rukách, a pro lepší vedení koně po stopě. Bič je na vnitřní straně a kůň jde lépe po okraji, kůň před bičem ustupuje. Také trenér může díky tomu kontrolovat, co začínající jezdec s bičem provádí.

 

7) Co je přilnutí?

Je to stálé, měké a pružné spojení mezi hubou koně a rukou jezdce. Kůň na přilnutí je lehce ovladatelný, ochotný a připravený na uposlechnutí nejjemnějších pobídek. Bez přilnutí nejezdíme koně, ale pouze se na koni vezeme. Přilnutí nesmí být ani moc silné ani moc slabé.

8) K čemu slouží lehký sed?

Slouží k odlehčení koňského hřbetu a používá se při skoku, jízdě v terénu ve cvalu a do kopce nebo při zajíždění mladých koní.

 

 

 

Skoková pravidla

 

1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?

Jezdec musí co nejrychleji i s koněm opustit kolbiště. Není mu povoleno skočit opravný skok. Je mu doporučeno vyhledat zdravotníka a podstoupit prohlídku.

 

2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?

Nesmí, je to nedovolená pomoc a jezdec by byl vyloučen.

 

3) Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?

Ano smí, bez přilby nesmí pokračovat v závodu. Nedovolená pomoc se nevztahuje na podání přilby a brýlí.

 

4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?

4 trestné body

 

5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?

Ano může skočit jakýkoli jednoduchý skok z parkuru.

 

6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?

Jezdec je vyloučen ze závodu.

 

7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?

Opakuje celou kombinaci

 

8) Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?

Jezdecká dvojice je vyloučena.

 

9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?

Bílý praporek je na levé straně překážky a červený na pravé.

 

10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?

Jezdecká dvojice je vyloučena.

 

11) Jaké překážky musí být na opracovišti?

Minimálně 1 kolmá (křížek, kolmák) a 1 šířková překážka – oxer.

 

12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?

Mohou být o 10 cm vyšší než na parkuru.

 

13) Co je to oxer?

Druh šířkové překážky, dva stejně vysoké kolmáky tvořící jeden skok o šířce kolem 1 metru. První je složen z více břeven, druhý má jen jedno.

 

14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel podle kterých se řídí veškeré skokové soutěže pro českou republiku, vydává je ČJF (Česká jezdecká federace) a najdeme je na webových stránkách ČJF. Skoková pravidla pro ČR vydává ČJF v souladu z FEI (Mezinárodní jezdeckou federací).

 

 

Drezurní pravidla

 

1) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

20 x 40 základní úlohy, 20 x 60 vyšší soutěže a základní úloha DU

 

2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?

Ne, podmínky musejí mít všichni stejné.

 

3) Jaký průměr má velký kruh?

20 metrů.

 

4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

Od stupně S a výše.

 

5) Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?

Je vyloučen.

 

6)Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

0 – 10. Známka 0 znamená cvik nebyl předveden, 10 vynikající.

 

7) Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?

Za 1.omyl 2body, za 2.omyl 4body a za 3.omyl je jezdecká dvojce vyloučena.

 

8) Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?

Nejběžnější jsou ostruhy z kovu a musejí být tupé, mohou být pogumované.

 

9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?

2 body

 

10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?

V levé ruce a pravou rukou zdraví.

 

11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

Nesmí, za použití hlasových pomůcek může být vyloučen.

 

12) Co je to volná sestava (kür)?

Je to vlastní sestava z předepsaných cviků, které jezdec řadí dle svého uvážení, jezdí se na hudbu, hodnotí se cviky, soulad a vhodná hudba.

13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel podle kterých se řídí veškeré drezurní soutěže pro českou republiku, vydává je ČJF v souladu s FEI a najdeme je na webových stránkách ČJF.

 

 

 

Základní znalost všeobecných pravidel jezdeckého sportu

 

1) Jaké jsou disciplíny jezdeckého sportu?

Drezura, parkur, cross country, všestrannost, vozatajství,vytrvalost, voltiž, reining, dostih

 

2) Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. Pěšky?

Ano, ale jen se souhlasem hlavního rozhodčího, jinak může platit pokutu

 

3) Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?

Platná jezdecká licence.

 

4 – 5) Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?

Průkaz koně s vylepenou známkou licence koně a vyznačení povinného očkování.

 

6) Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?

Čtyř letí a starší.

 

7) Co musí na závodech kůň stále nosit?

Uzdečku s udidlem.

 

8) Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?

Do S

 

9) Může se na závodech používat pevný martingal?

Používat jej smí pouze děti.

 

10) Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?

Mohou mít kolečka, ta však musí být volně pohyblivá a tupá.

 

11) V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?

Ve dvou, pokud nestanoví pravidla dané disciplíny jinak. Starty ve dvou různých disciplínách se ale nesčítají.

 

12) Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?

Váha není omezena.

 

13) Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?

Kůň musí být naužděn a jezdec by měl mít vhodný oděv (jezdecký oblek). Předvádí se v zoologickém postoji, kroku a klusu. Kůň nesmí být vodičem rušen v hubě, měl by jít uvolněně a ukázat tak svůj přirozený pohyb. Vodič by měl jít na úrovni plece a měl by vykročit stejnou nohou jako kůň vodítko nebo otěže vodič drží v pravé ruce asi 30 – 40 cm pod hubou koně a druhou rukou přidržovat volný konec vodítka

 

14) Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, podle kterých se řídí veškeré soutěže pro českou republiku, vydává je ČJF v souladu s FEI.

15) Čím se musí řídit jezdecké soutěže?

Platnými pravidly ČJF pro danou disciplínu, všeobecnými pravidly, etickým kodexem a veterinárními pravidly.

 

 

Základní znalost o ČJF a FEI

 

1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

Česká jezdecká federace (ČJF).

 

2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

FEI

 

3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

Musí se řídit platnými pravidly pro danou disciplínu vydanými ČJF, v souladu s pravidly FEI.

 

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29.5.1921.

 

5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

ing. Jaroslav Pecháček.

 

6) Kde má sídlo ČJF?

Zátopkova 100/2, 16017 Praha 6.

 

7) Kde má sídlo FEI?

Ve Švýcarském Lausanne.

 

8) Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?

Do roku 2014 princezna Haya Al Hussein.

 

 

Historie jezdeckého sportu v ČR i zahraničí

 

1) Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?

V roce 1927.

 

2) Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?

František Ventura s koněm Eliot.

 

3) Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?

27.4.1579

 

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29.5.1921

 

5) Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?

 

Starokladrubský kůň.

 

 

 

Etika ke koním a druhým jezdcům

 

1) Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?

Udržovat psychickou pohodu a zdraví koně.

 

2) Co je „barování“?

Neferévý způsob donucení koně, aby skákal výše a pozorněji. Pomocník stojící u překážky ve fázi skoku nadzvedne bariéru a uhodí koně. Barovat koně je zakázáno.

 

3) Na co dbáme při nasazování uzdečky?

Aby nebyla poškozená a nemohla tak zranit koně nebo vlivem odpadnutí některé části znemožnit ovládání koně. Jinak dbáme na to aby byla správně nasazena a nastavena a mohla tak splnit účel a nebyla koni nepříjemná. To by způsobovalo neposlušnost koně.

 

4) Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?

Ne, je to živý tvor který myslí a cítí a potřebuje specifické zacházení. Musíme dbát na to, že se může unavit, může mít nechuť k práci kvůli nemoci, že ho mohou bolet svaly. Ke koni se chováme ohleduplně, jako k sobě rovnému.

 

5) Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?

Za to je vyloučen.

 

6) Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?

Ano má, projeví se to pak na výkonu koně a také na ochotě spolupracovat s jezdcem.

 

7) Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?

Ne.

 

8) Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?

Hrubost a nesprávné zacházení jako kopání zvířete do břicha ze země, šlehání bičem přes hlavu aj.

 

9 )Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?

Ano, aby se kůň mohl uvolnit a vydýchat.