Monty Roberts
muž, který koním dovede naslouchat
stejně dobře jako lidem.
MONTY ROBERTS - "ODE MNE PRO VÁS"
Monty Roberts je známý po celém světě jako "muž, který naslouchá koním", podle své autobiografie, která se stala světovým bestsellerem. O koně se stará od dětství, osmkrát získal mistrovský titul v rodeu, mnohokrát rozhodoval na závodech a v roce 1988 mu NRCHA udělila titul "Muže roku".
Úspěch v práci s koňmi Roberts získal především díky výcvikové metodě bez násilí, kterou nazval Napojení Join-Up®. V kruhové ohradě nenásilně přiměje mladé, nezkušené koně k přijetí sedla, udidla i jezdce, pomocí jejich vlastního neverbálního jazyka gest, nazvaným Equus. Stačí mu 30 minut tam, kde výcvik tradiční metodou trvá tři týdny.
Od roku 1986 předvádí Monty Roberts svou nenásilnou metodu na seminářích po celém světě. Svou techniku demonstroval také na zvláštní přání Její Výsosti Královny Alžběty II ve Windsdoru. Od roku 1989 pravidelně navštěvuje Velkou Británii a trénuje koně Její Výsosti. Za svůj úspěch vděčí především nenásilnosti a laskavosti své metody.
Stálou součástí turné Montyho Roberste jsou návštěvy dětských domovů, výchovných zařízení a organizací starajících se o děti. Monty se dělí s dětmi a mládeží o svou vizi lepšího světa, kterou každého dne svého života uskutečňuje. Jeho zkušenosti z dětství, kdy byl sám obětí násilí ze strany vlastního otce, mu dovolují jednoduše navázat kontakt s takzvanými "problémovými" dětmi. Jeho laskavost a pochopení založené na vlastní zkušenosti ještě nikdy nezůstaly bez odezvy. Setkání s dětmi jsou vždycky velikým zážitkem pro obě strany. Dětem dovolují uvěřit ve své sny a touhy a dávají konkrétní návody, jak se starat o to, aby byl svět lepší, pro Robertse jsou důkazem a potvrzením, že jeho krédo, "zanechat svět lepším pro lidi a koně" nezůstane pouze heslem.
Nejen trenér, nejen koně...
Roberts vystudoval s vyznamenáním Hartnell College v Kalifornii, kde se specializoval na zemědělské a zoologické vědy. Dále se vzdělával na Kalifornské Státní Univerzitě v San Louis Obispo, kde ukončil s vyznamenáním tyto specializace: zoologické vědy, biologické vědy (v tom i psychologii) a podnikání v zemědělství. V dubnu 2002, po ukončení studií jeho práce, které vedli profesoři Univerzity v Curychu, mu byl udělen Čestný doktorát v oboru etologie. V květnu 2002 mu CIA udělila Certificate of Recognition jako uznání za jeho práce s detektorem lži.
Montyho přednášky se setkávají se stálým zájmem nejen ze strany největších světových korporací, ale také ze strany státních úřadů, včetně Bílého Domu. I přes zcela zaplněný kalendář je Roberts také autorem tři světových bestsellerů: The Man Who Listens to Horses, Shy Boy: The Horse That Came in from the Wild a Horse Sense for People. Ve své poslední knize From My Hands To Yours se Roberts dělí se čtenáři o zkušenosti a unikátní znalosti, které získal celoživotní prací.
"Předávám vám své znalosti"
Před několika lety Monty Roberts se rozhodl rozšířit svojí činnost o školení v oboru komunikace. Důvodem pro zahájení této činnosti byly jeho zjištění, že mnoho problémů dnešního byznysu souvisí s motivací zaměstnanců. "Firmy se za každou cenu snaží zabránit tomu, aby zaměstnanci dělali chyby", říká Monty, "ale pokud chceme dosáhnout dlouhotrvajícího úspěchu, chyby jsou nutné, protože jen tehdy, když uděláme chybu, která má negativní důsledky, je možné se učit, jak se jí vyhýbat a být zodpovědným za své činy.
V rámci své vlastní obchodní činnosti vede Monty Roberts semináře techniky Napojeni Join-Up® pro milovníky koní a pro firmy z dokumentu Fortune 500. Založil také neziskovou organizaci - Monty Roberts International Learning Center - jejímž cílem je předávat lidem z celého světa svou koncepci. Díky vystoupením Roberts nasbíral l,6 milionů dolarů pro mnoho charitativních organizací.
Základ Montyho metody spočívá v přesvědčení, že bez ohledu na to zda jde o koně nebo o člověka, nesmíme nikoho do ničeho nutit. Napojení Join-Up® je možné dosáhnout jen ve shodě s druhou stranou. Tato jednoduchá pravda založená na neverbálním jazyce Equus je nyní oceněna a prakticky využívána managementem firem, psychology i terapeuty.
Podle Robertse lze spolupráce dosáhnout jen díky důvěře a naslouchání druhé strany. Pak teprve přichází motivace. Roberts pracoval i se 47 sirotky a "problémovou" mládeží. Výsledky, kterých dosáhl, se setkaly se zájmem lidí zodpovědných za komunikaci, efektivitu a motivaci zaměstnanců ve firmách. K dnešnímu dni Roberts spolupracoval s 250 firmami, mimo jiné s: IBM, Volkswagen, Johnson & Johnson, American Express, Disney, Hallmark, Jaguar, Ford, VISA.
V roce 1988 vyznamenalo Americké sdružení pro boj s násilím vůči zvířatům Montyho Robertse za " celoživotní práci pro dobro zvířat". Dnes Roberts vede dobře prosperující firmu.
V roce 2002 jeho turné vidělo přes 50 000 lidí, v roce 2003 přilákalo přes 225 000 diváků z Velké Británie, Německa, Austrálie, Kanady a USA. Představení, na které bylo vyprodáno do posledního místa, charakterizoval tisk jako "kouzelný tanec člověka s koněm", a končila ovacemi ve stoje. Právě postava Montyho Robertse inspirovala Nicolase Evanse k napsání knihy "Zaříkávač koní" na základě které Robert Redford natočil stejnojmenný film.
Monty Roberts žije spolu se svou manželkou Pat na ranči "Flag is Up" ve městě Slovang v Kalifornii, kde neúnavně realizuje svůj životní cíl "zanechat svět lepším, než je ten, do kterého přišel - lepší pro koně a pro lidi".
--------------------------------------------------------------------------------
Monty Roberts - stručný životopis
1943 -vystupuje v hollywoodských filmech jako kaskadér (zastupuje Elizabeth Taylor ve filmu National Velvet a další, např. Roddy McDowell, Mickey Rooney, Charlton Heston), přátelí se s Jamesem Deanem.
1948 - pozoruje divoké mustangy v Nevadě a učí se jejich tichou řeč těla
1955-1969 umístění v rodeu: 9 Regional College Championships, 7 Western State Championships, 5 National Championships, 3 Team National Championships, one Bulldogging and one Team Roping Championship
1966 - zakládá farmu Flag is Up v Solvang, Kalifornie, zaměřenou na chov a trénink konía hipoterapii. Z jeho chovu pocházejí dostihoví šampióni USA - Cathy Honey, An Act, Aladancer, Walk in the Sun, Tobin Bronze; Evropa - Alleged, Dajur; Německo - Lomitas, Quebrada, Risen Raven, Macanal, Lavirco; Austrálie - Bahroona; Nový Zéland - Sharirari,
1986 - první veřejné vystoupení Robertsovy nenásilné metody Join Up® na semináři ve Vancouveru, kde vystupoval jako host
1988 - titul "Muž roku" udělený National Reined Cow Horse Assotiation
1989 - na pozvání královny Alžběty II předvádí svou techniku ve Windsoru
1996 - vychází kniha "Muž, který naslouchá koním", podle The New York Times 58 týdnů nejprodávanější kniha, prodáno více než 3 milióny výtisků
1998 - Monty Roberts prezentuje svou metodu napojení Join Up® ve více než 40 státech USA, BBC vysílá dokument "Monty Roberts, The Real Horse Whisperer"
1999 - vyšla kniha "Plachý hoch, kůň, který přišel z divočiny
2000 - ocenění "Man of the Year" ASPCA, "George Angell Humanitarian Award" MSPCA, vychází kniha "Horse Sense for People"
2002 - vychází kniha "From My Hands To Yours", na přání královny Alžběty II předvádí svou metodu na slavnostech Zlatého výročí korunovace královny Alžběty
2002-2003 navštěvuje Monty Roberts se svým turné Velkou Británii, Německo, Rakousko, Austrálii, Dubai, Nový Zéland
2003 - Monty, Pat a Shy Boy vystupují v Tournament of Roses v Pasadeně, vystoupení sledují milióny lidí na celém světě. Roberts vystupuje v televizi v pořadech Animal Planet, RFD-TV, ARD-TV a J.B. Kerner Talk Show, vyhlašuje závazky mj. V NASA, Goddart, Maryland Space Flight Center
2003-2004 turné propagující knihu "From My Hands to Yours" - navštěvuje Velkou Británii, Německo, Austrálii, Kanadu a USA, poprvé také Polsko a Českou republiku
Montyho práce s koňmi
Monty je přesvědčený, že kůň člověka vnímá jako dravce. A má to i své opodstatnění. Co dělá šelma, když se chystá zaútočit? Plíží se a upřeně upírá zrak na svou oběť. Takže když se díváte koni do očí a on na vás, tak to není tím, že se mu líbíte, ale tím, že neví, zda-li jste přítel, či nepřítel. Člověk má oči umístěné vedle sebe aby mohl dobře odhadnout vzdálenost jako např. šelmy, kdežto býložravec je má posazené po straně hlavy, aby mohl co nejrychleji zaznamenat nebezpečí.
Další chybou je, když ke koni přistupujete přímo. To je opět náznak toho, že jste dravec. Býložravci se po pár krocích zastaví, popř. kousek ustoupí, podívají se, kdo je před nimi a když uznají situaci za bezpečnou, pokračují dál.
Další upevňování důvěry koně ve vás můžete podpořit tím, že se budete dotýkat nejzranitelnějších míst na těle koně, ale hned jak po nich přejedete rukou, kousek ustupte. Dravec nikdy neodchází od nejzranitelnějších míst své kořisti.
Za každý dobrý čin koně chvalte a odměňujte. Ne pamlsky! Pohlaďte koně mezi očima, přitom se mu dívejte třeba mezi přední nohy (jen ne do očí) a poté ustupte. Tak to by bylo dost k upevnění důvěry. Už zbývá jen otázka, jak si důvěru koně vůbec získat.
Monty k práci s koňmi používá kruhovou ohradu, která je lepší než obdélníková jízdárna, protože kůň nezpomaluje při pohybu tok energie a člověk se tolik nenaběhá. Kruh na jízdárně lze také vytvořit, např. pomocí balíků sena, či prkny. Do této ohrady vstupuje kůň s nejistotou a někdy i strachem. My držíme v ruce lonž a koně od sebe odeženeme. Natočíme se k němu rameny a neustále se mu díváme do očí. Lonží můžeme házet směrem k němu, máchat rukou a rozevírat prsty. To představuje útok. Kůň cválá kolem ohrady, vy uprostřed kruhu a pohybujete se tak, aby jste byli neustále ke koni natočeni čelem. To se nazýva postup a ústup. Z počátku jste tedy koněm identifikováni jako predátor. Po chvíli kůň začne svůj názor na vás přehodnocovat a bude se snažit o kontakt s vámi. Zpomalí do klusu a natočí k vám vnitřní ucho. To je první znamení. Vy stále útočíte. Pak začne zmenšovat kruh, snaží se být blíže k vám. Dále začne mlít pysky a olizovat se. Nakonec sníží hlavu a krk. Až proběhnou všechny čtyři typy signálů, přestanete útočit. Smotáte lonž, sklopíte hlavu, prsty schováte do dlaní, zápěstí ohnete a hlavně nejdříve sklopíte zrak. Šouravým krokem poodejdete a natočíte se ke koni bokem nebo zády v úhlu 45 stupňů. Kůň by měl přijít až k vám a dotknout se vás nozdrami. Ovšem to opět záleží na koni. Není to pravidlem. Pokud to kůň udělá, proběhlo tzv. napojení. Kůň vám tím řekl, že vás přijal a že je ochoten vyslechnout vaše přání a dle toho se zařídit, pokud nebude mít jiný názor. Když pak půjdete pryč, většinou vás bude kůň následovat. Bude chtít být s vámi, protože vám věří a chce se stát vaším partnerem, pro kterého již nepředstavujete žádné nebezpečí.
Není to žádná fikce, ale opravdu jsem to viděla na vlastní oči. Jen musíte vědět jak na to. Mnoho lidí udělá chybu aniž si ji uvědomí a pak viní koně. A hlavně, když vstupujete do kruhové ohrady, nesmíte být naštvaní nebo nervózní. Kůň to pozná a vše půjde hůř. I když všeobecný názor je jiný, kůň je schopný složitých myšlenek. Když mu budete naslouchat, můžete se toho mnoho naučit.
Mnoho lidí se ptá, jak mají koni sdělit, že je jeho chování nežádoucí, aniž by ho udeřili. Odpověď je snadná, ale hůře proveditelná. Usnadňujte koni věci, které jsou žádoucí a znesnadňujte mu ty nežádoucí. Tato metoda vyžaduje hodně přemýšlení a nápadů. Ale výsledek pak stojí za to.
Několik rad co dělat, když kůň zlobí:
Kousavý kůň je problém po celém světě. Jestliže vás kůň kousne, pokud vedle něj stojíte, nejspíš ho vší silou nakopnete nebo ho přetahnete lopatou či vidlemi v domění, že vzpurnému zvířeti musíte ukázat, kdo je tady pán a koho se bude bát. Ano, ta poslední věc se vám povedla, kůň se bát bude. Dokonce tak moc, že až k němu přijdete příště, kousne vás ještě víc a nakonec se z něj stane nezvladatelný aligátor.
Takže až se vás kůň pokusí příště kousnout, zůstaňte v klidu (mě se to kecá, co?), stujte k němu zády a jentak rozhoupejte nohu. Ještě než vás zvíře stačí kousnout, kopněte ho do holeně. Ale nenápadně, aby kůň nepoznal, že ho kopete vy a ne velkou silou. Asi tak po šesti kopnutích se kůň, ve chvíli kdy se bude natahovat, že vás kousne, podívá na svou nohu a problém je vyřešen. Je to dáno tím, že kůň je zvíře těkavé a neustále vnímá vše kolem sebe. Bude si spojovat kousání s jinou částí jeho těla. Tento problém bude vyřešen bez bolesti a násilí a kůň se zase bude moct začlenit do normálního soužití s člověkem.
Kopání koně je také velice neoblíbená záležitost. Řešení je jednoduché. Opatříte si dřevěný kroužek (k tomuto účlu vyrobený) a nasadíte ho koni na korunku. Při každém vykopnutí kroužek narazí na spěnkový kloub a koník si kopání rychle rozmyslí.
Zde uvedu několik Montyho myšlenek:
"Dobrý cvičitel slyší, jak k němu kůň promlouvá. Výborný cvičitel slyší i koňský šepot"
"Každý má právo na omyl"
"Usnadňujte koni dělat dobré věci, znesnadňujte ty špatné"
"Pokud se doba učení označí stupnicí od 0 - 10, pak nejdůležitější je úsek 0 – 1"
"Nikdo nemá právo přikazovat druhým: musíš!"
"Pokud jazyk koní nepochopíte, nemůžete jej používat"
Tak tedy přeju příjemné rozmlouvání s vaším koněm.
Názorný průvodce napojení metodou Montyho Robertse:
Robertsovou metodou NAPOJENÍ můžeme úspěšně praktikovat,pokud jste sami vnitřně přesvědčeni,že to udělat dokážete,a pokud nemáte z koní strach. Na samém počátku bych byl rád,abyste odhodili veškeré předsudky a předem utvořené představy,které jste si o iniciaci mladých koní vytvořili.Chci však,aby jste si podrželi zkušenosti,jež vás naučily nebát se jich,a také svou schopnost bezpečně a účelně se v jejich blízkosti pohybovat.Stále mějte na paměti myšlenku,že kůn nedokáže jednat podle,že cokoli udělá,udělá to s nejvyšší pravděpodobností pod vaším vlivem.Zejména to platí o mladých neiniciovaných koních.Učit dokážeme koně jakožto jezdci jen velice málo.Můžeme však udělat jedno-vytvořit podmínky,v nichž se může učit on sám.Myslím,že s lidmi je to víceméně stejné.I lidský žák,jemuž se vědomosti do hlavy vtloukají,se naučí jen málo,dokáže jich však vstřebat spoustu,jakmile vůle k učení vyjde z něho samého.
Činy jsou zvučnější slov
Tohle rčení užíváme my lidé často.Obecně vzato se jím však nijak úspěšně neřídíme.Kůň má jazyk velice předpověditelný,zřetelný a účelný.Neuvěřitelná je na jeho řeči okolnost,že zvířeta nepotřebují tlumočníky.Jazykem Equus se dorozumí všichni koně na světě.Oč zarážející pak je,že my,lidé,tvorové s nejdokonalejšími mozky na této planetě,se často při vzájemné komunikaci bez cizí pomoci neobejdeme. Stejně jako u každé jiné formy komunikace je k tomu,abychom jazyk Equus ovládli,třeba jistého úsilí.Odmítneme-li věřit,že je kůň s to plynně komunikovat,je možné ho s jistou efektivitou vycvičit,způsobíme-li mu bolest.Pokud však v jeho schopnost komunikace věříme,pakmu musíme přiznat i to,že vládne schoopností vytvořit si vůči nám odpor,jestliže ho podrobujeme drezuře bolestí.Zamyslete se na chvíli,jak by jste se cítili vy sami,kbyby vám hned první den školy protáhl učitel ústy nebo nosem řetěz,zatáhl za něj,a kdyby jste se pokoušeli utéct,vzal by na vás byč.Jaký by jste k němu asi měli vztah a jak by jste pak nahlíželi na školu samotnou?
Říkám vám,že podle mého bude kůň,ač nemá mozek natolik složitý jako člověk,reagovat do jisté míry totožně.Smyslem mé metody je vytvořit vztah založený na deůvěře a odpovědnosti,vtah,díky němuž se kůň touží na vás NAPOJIT,stát se součástí týmu,hrát za tytéž barvy. Mám za to,že většina konvenčně"zkrocených"koní si k lidem,pro něž pracuje,vytváří vztah,jenž je vztahem dvou protivníků,a i když jsou tito koně svolní podat výkon,činí tak jen zdráhavě a neochotně. První pravidlo této metody při iniciaci mladého koně říká:
ŽÁDNOU BOLEST.
Nebudeme koně bít,kopat,trhat jím,tahat ho,svazovat ano omezovat.Pokud jsme k nějakému omezení přinuceni,chceme,aby to bylo omezení co nejmírnější,a dbáme na to,abychom jím v koni nevzbudili pocit,že něco musí.Takový pocit chceme z prostředí,jež vytváříme,zcela vyloučit. Můžeme mu dát na srozuměnu,že bychom byli raději,kdyby to,co po něm žádáme,udělal,nevnucujeme mu však,že to udělat musí.Pokud ějaké zábrany užijete,měli byste jí užít takovím spůsobem,aby koně k tomu,aby s vámi zůstal,podněcovala,avšak nevynucovala si to. Kůň je přímo prototypem prchajícího zvířete.Vstoupí-li do vztahu jakýkoli tlak či napětí,téměř vždy zvolí raději útěk než zápas.Právě to jsem měl na zřeteli,když jsem poznával jev,jenž má své místo u většiny živočichů na téhle zemi."Útok"a "ústup" se zřetelně projevuje ve vztazích zvířete k zvířeti,jak uvnitř druhu,tak mezi jednotlivými druhy,i ve vztazích člověka k člověku.My všichni k něčemu takovému saháme den co den,když vyvoláme nějakou situaci a pak odstoupíme,abychom viděli,jakého jsme dosáhliúčinku.Očividné je to v osobních i obchodních vztazích.Příkladem je čtrnáctiletý kluk,který právě přišel na střední školu.Ve třídě ho přitahuje nějaká dívka a on ji neustále pronásleduje.Dívka se dá slyšet,že ho nemůže vystát,a odkráčí..Hoch si nedá říct a sledovat ji nepřestane ,většinou to trvá šedesát dní,a pak to vzdá.Brzy na to si povšimne,že se pro změnu dívka začne vyskytovat tam,kde je on,a že o něho projevuje zájem.A právě tento jev budeme studovat a rozvíjet.
Přejděme ale k iniciaci mladého koně(termín"krocení"nepoužívám nikdy)v praxy.Naším záměrem je přivést zvíře k tomu,aby bez jakýchkoli traumat přijalo sedlo,uzdečku a jezdce.Při ukázkách,které předvádím,si vezmu mladého koně,který dosud neměl sedlo ani uzdu a na němž se ještě nejezdilo,a pokouším se ho přivést k tomu,aby to vše přibližně za třicet minut akceptoval.Pokud dělám takovou ukázku s koněm,který předtím uzdu měl,bude divák možná trochu skeptický a bude se domnívat,že už byl navyklý na víc než jen na uzdu.Nechám-li stranou ukázky,nejlepší je dopřát mladému zvířeti několik dní,aby si na udidlo a na jistou míru komunikace prostřednictvím lonžovacích opratí a nejprve navyklo,než přistupovat k iniciační proceduře přímo.
Cíle, na něž se iniciační procedura zaměřuje:
1.Napojení
2.Následování
3.Zranitelné oblasti
4.Zvedání nohy
5.Sedlová podložka
6.Sedlo
7.Uzda
8.Lonžovací opratě
9.Jezdec
10.Plný kruh vpravo
11.Jeden krok zpátky
12.Plný kruh vlevo
13.Jeden krok zpátky
Soupis pomůcek
2 lonžovací opratě(po 10 metrech)
stíhlové udidlo,kompletně vybavené
sedlo(podle vaší volby)
sedlová dečka
třmenový řemen
ohlávka na koni
Na své farmě používám kruhovou ohradu. Není to sice absolutně nezbytné, ale práci to určitě usnadňuje. Ohrada má v průměru šestnáct metrů, pevné obvodové stěny a je zastřešená. Podlahu pokrývá zhruba pěticentimetrová vrstva písku. Koně jsem ovšem inicioval i ve volné přírodě, bez plotů a ohrad, a abych lépe zvládal vzdálenosti, jezdil jsem při tom na přiježděném koni. Lze použít i čtvercové ohrady, mnohem lepší je však rohy vykrýt. Průměr šestnácti metrů je podle mého názoru optimální pro středně veliké koně. Dobrý podkladový materiál na podlaze je důležitý pro bezpečnost koní i lidí.
Přiveďte do ohrady koně s nasazenou ohlávkou a mějte u sebe dlouhou lonži, nejlépe asi devět metrů dlouhý lehký popruh. Stůjte poblíž středu ohrady a představte se koni tím, že mu dlaní budete třít čelo (nepoplácávat!), i když jste se seznámili už dřív. Nyní odstupte a poodejděte koni k zádi, držte se mimo možný dosah kopajících kopyt. Až se dostanete za něj, nebo až se dá na útěk, podle toho, co se stane dřív, švihněte mu popruhem směrem k zádi. Popruh na něj dopadnout může, NEBIJTE ho však. V té chvíli se skoro všichni mladí koně dají na útěk a poběží dál kolem ohrady. Kůň ustupuje, takže vy musíte útočit. Neustále na něj tlačte, odhánějte ho. Popruhem házejte asi dvakrát zajeden oběh, nebo tolikrát, jak jen to váš objekt udrží na ústupu. Musíte se chovat agresivně, nesmíte polevit: pohledem se mu zavrtávejte do očí a osu ramen natáčejte tak, aby byla v pravém úhlu k jeho hlavě. Jak jen to bude možné, postupujte neustále vpřed, držte se však z dosahu kopyt. Měli byste se snažit přimět koně, aby kolem ohrady pětkrát či šestkrát oběhl cvalem, nejprve jedním směrem, pak opačným, a znovu, s tím rozdílem, že běží-li kůň opačným směrem, připravujete ho už na to, aby vyslal znamení, že by rád celou tu věc ukončil. Pozor dávejte zejména na ucho na vnitřní straně. Jeho pohyby se budou zpomalovat nebo úplně ustanou, kdežto druhé ucho, blíže ke stěně ohrady, zůstane v pohybu neustále, aby sledovalo okolí. Hlava se začne sklánět, ušima k vnitřní, nosem k vnější straně, a šíje se mírně ohne, aby se hlava vyklonila blíž ke středu kruhu. Pravděpodobně bude žvýkat a olizovat se a vyplazovat při tom jazyk. Nakonec by měl natáhnout krk a sklonit hlavu nízko k zemi. Tím uchem vám vyjadřuje respekt. Týž význam má to, že se k vám přiblíží. Když se olizuje a žvýká, jako by říkal: "Jsem zvíře, které utíká, a teď navíc žeru, takže tě nemůžu ohrozit." Skloněná hlava znamená: "Kdybychom si mohli udělat schůzi a znovu to probrat, nechal bych tě, abys té schůzi předsedal."
Smysl pro tuto komunikaci se vám vytříbí nabytými zkušenostmi, nicméně jakmile uvidíte koně v tomto stadiu, bude to znamenat, že vás žádá, abyste na něj dál netlačili, už ho neodháněli. Chce už skončit a zastavit se. V této chvíli smotejte popruh a začněte se chovat submisivně... sklopte zrak. Nedívejte se mu do očí. Osu ramen natočte do pětačtyřicetistupňového úhlu. Tím ho zvete, aby k vám přišel, nebo alespoň aby se zastavil a přestal ustupovat. Jestliže k vám přijde, je to skvělé! Jestliže se zastaví a natočí se proti vám, ale nepohne se vpřed, potom se vy přibližujte k němu, postupujte k němu však v obloucích nebo půlkruzích, nikoli přímo. Pokud od vás odejde, znovu ho odežeňte, ať ještě párkrát oběhne ohradu. Pak celý proces opakujte.
Když se budete přibližovat, natáčejte se tak, abyste osou ramen mířili kolmo k jeho tělu a většinou mu ukazovali záda. Měl by sám o své vůli vykročit směrem k vám a nosem se vám natáhnout k rameni. To je NAPOJENI. Až mu budete moci přistoupit k hlavě, důkladně ho pohlaďte mezi očima a pak odcházejte, opisujte při tom pohybu kruh. Rád začínám zatáčet doprava, kruh, po němž se pohybuji, má v průměru zhruba tři metry. Až opíšete pravý kruh, točte se doleva a několikrát akci opakujte. Měl by jít za vámi nebo alespoň udržovat hlavu natočenou vaším směrem. Pokud tak nečiní, octnete se mu za zádí a odeženete ho znovu do práce. Držte se z dosahu kopyt. Tímto způsobem byste měli dosáhnout NAPOJENI a NÁSLEDOVÁNÍ.
Jakmile je zřejmé, že kůň NÁSLEDUJE, měli byste být s to přivést ho takto doprostřed ohrady, kde zůstane pokojně stát, abyste mohli přistoupit k dalšímu kroku, jímž je vstup do jeho zranitelných zón. Začněte na přivrácené straně, oběma rukama ho masírujte na šíji, v kohoutku, na hřbetě, na bocích, ve slabinách. Totéž udělejte i na odvrácené straně a budete připraveni zvednout mu nohy. Nohy zvedejte jednu po druhé běžným bezpečným postupem. Jakmile jste dovršili předchozí kroky, je čas přinést do ohrady zbývající výstroj a položit ji na zem poblíž středu. Dopřejte koni čas, aby si ty věci prohlédl, a několikrát mezi ním a výstrojí sem a tam přecházejte, dokud kůň nepřestane věci zkoumat a nevykročí raději za vámi. Jakmile jste upoutali jeho pozornost, připevněte k ohlávce jednu z lonžovacích opratí a položte si ji přes levou paži asi metr od příchytky. Zvedněte sedlovou podložku a jemně mu ji položte na hřbet, nejprve dopředu ke kohoutku a pak ji nechejte sklouznout na místo. Kdyby kůň odešel, netrestejte ho, jen mu povolte lonži, přimějte ho k NAPOJENÍ a postup znovu opakujte (něco takového jich však udělá jen málo). Jakmile je podložka na místě, vezměte sedlo se třmeny vytaženými vzhůru a s podbřišníkem přes posedlí. Otřete se koni tělem po straně šíje až k rameni. Sedlo vám spočívá na pravém stehně. Jemně mu umístěte sedlo na hřbet, projděte mu kolem hlavy a pohlaďte ho na pravé straně. Zvolna spusťte podbřišník a plynule, bez zadrhávání ho zajistěte tak, aby dosahoval přibližně doprostřed nártního kloubu, hladce přejděte zpátky na levou stranu a cestou kolem hlavy koně pohlaďte. Stůjte poblíž. přední nohy, podbřišník zvedněte a položte přední zápřezku k přední zápince a pevně ji utáhněte. Pozorujte při tom koně, abyste podbřišník neutáhli příliš těsně, zajistit ho však musíte dostatečně pevně, aby se neprotáčel, kdyby se kůň vzpínal. Pak upněte zadní zápřezku k zadní zápince a utáhněte ji těsněji než zápřezku přední. Vraťte se k přední zápřezce a obě je slaďte. Odepněte lonžku a opatrně ustupte, lonži držte v ruce a pozadu od koně odcházejte. Postupujte raději k zadním partiím koně, držte se mimo dosah kopyt, pomocí lonže koně odežeňte a dávejte pozor, abyste ho nevyzývali k napojení i k vyhazování zároveň. ZACHOVÁVEJTE KLID
Kůň musí mít za to, že on je jediný, komu tohle sedlo dělá starosti, jinak bude mít silnější sklon vyhazovat. Pozorujte ho, čekejte na signál, že se k vám chce znovu NAPOJIT, dovolte mu to však až tehdy, když se sedlem poběží už klidně. Jakmile bude zpátky u vás, nauzděte ho a otěže přichyťte k zadní části sedla nebo je bezpečně upevněte jinak. Nyní uchopte rezervní třmenový řemen a spusťte ho skrze pravý třmen, tak aby visel napůl protažený. Přejděte k levé straně, opatrně zvedněte oba konce řemenu a upevněte je skrze levý třmen. Třmeny jsou pod koněm propojeny. Uchopte oba lonžovací popruhy u konců s příchytkami a jednu z nich přehoďte přes posedlí, tak aby se příchytka právě dotýkala země na pravé straně. Pak protáhněte druhou příchytku levým třmenem (zezadu dopředu) a přichyťte ji k levému kruhu udidla. Přesuňte se nalevo a postup opakujte. Přejděte zpátky na pravou stranu. Uchopte obě lonže po straně koně a couvejte napříč mimo dosah kopyt k zádi koně. Teď už ho můžete popohnat vpřed a přehodit mu pravou otěž přes boky k lonžovacím opratím. Pokud nemáte s dlouhými lonžovacími opratěmi zkušenosti, dělejte vše zvolna. Chcete docílit drobné komunikace skrze koně, postupujte však opatrně. Bylo by moudré nejprve si tento postup značně dlouhou dobu nacvičovat na starších, zkušenějších koních, než ho uplatníte u mladého koně, který proces zažívá poprvé. Jinak byste snadno mohli koně i sebe poranit. Pokud dokážete nakládat s lonžemi zkušeně a zručně, požádejte koně, aby ohradu oběma směry obíhal cvalem a klusem. Požádejte ho, aby se pokusil dělat obraty a zastavovat. Nakonec ho zastavte, obraťte se k němu ze středu kruhu a požádejte ho, aby udělal krok vzad.
V tomto stadiu je většina koní, s nimiž. pracuji, připravena na jezdce. Můžete se rozhodnout, že ho pojedete sami, nebo si k tomu přizvat někoho dalšího, obojí je v pořádku. Přesvědčete se, že sedlo je správně usazeno a podbřišník pevně utažený, aby se sedlo nesmeklo. Pokud jste si přizvali jiného jezdce, přiveďte ho nyní dovnitř do ohrady se vším bezpečnostním vybavením. Přichyťte lonži k levému kruhu udidla. Dopřejte jezdci chvíli, aby se s koněm seznámil, pohladil ho po obou bocích a choval se k němu, jako jste to předtím dělali vy. Já pak jezdce do sedla vyzvedávám. Nejprve je žádám, aby přes sedlo jen spočinuli na břiše (s přezkou opasku na přední rozsoše sedla). Pak opatrně uvedu koně do pohybu, nejprve obejde dvakrát či třikrát kruhem doleva a poté dvakrát třikrát opačným směrem. Je-li kůň klidný a jezdce, který na něm leží snáší, zasunete jezdci levou nohu do třmenu a jezdec do sedla vsedne. Znovu koně nechejte obcházet kruhem. Je-li kůň uvolněný a sedícího jezdce bez problémů snáší, kruh postupně rozšiřujte, veďte koně blíž k obvodu ohrady, lonži opatrně odepněte a pomozte jezdci obejít kruhem celou ohradu oběma směry. Necválejte, postačí krok nebo klus. Po každém oběhu žádám jezdce, aby s koněm ustoupilo krok dozadu.
Nehrajte si na hrdinu, pokud váš kůň na jezdce dosud připraven není, počkejte s tím do druhého dne. Nezapomínejte, že ukázky, které předvádím, se musí dotáhnout v průběhu jediného setkání, jinak by diváci postup neviděli celý. To ovšem neznamená, že to tak musíte dělat i vy. Tento systém vám ušetří tolik času, že se dostanete do značného předstihu. Důležitá je kvalita vaší práce, nikoli to, jak rychle ji zvládnete. Všichni si přejeme, aby z tohoto postupu vyšel dobře vychovaný a ochotný kůň. A vy budete hodnoceni právě podle toho.
V tomto stadiu už dospějete k cíli - váš kůň přijal sedlo, uzdu i jezdce. Kůň by neměl být traumatizován a měl by o své vůli zůstávat raději s vámi než. od vás utíkat. A pamatujte si - dopřávejte svému zvířeti volnost, NEOMEZUJTE je. Postarejte se, aby setrvávat ve vaší blízkosti bylo pro něj příjemné, a pokud chce od vás pryč, začněte s ním opět pracovat. BEZ BOLESTI.
